|
| |
|
|
Chlazení průmyslové haly
Sliva, Matěj ; Gebauer, Günter (oponent) ; Šikula, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problémem vysoké tepelné zátěže na pracovníky výrobní linky práškové lakovny, jedná se zejména o letní provoz. Majoritním zdrojem tepla je zde radiace z povrchů linky a lakovaných dílců s výrazně vyšší teplotou povrchu. Cílem je najít optimální opatření pro snížení teplené zátěže na pracovníky. Toto je řešeno pomocí CFD simulací v programu Designbuilder. První simulace popisuje stávající stav v kritickém letním období, další varianty pak navržené způsoby chlazení ofukováním lidí či výrobků pro zvýšení konvektivního přenosu tepla, adiabatické chlazení přívodního vzduchu nebo výrobků. Každá simulace pracuje s jinými způsoby chlazení či jejich kombinacemi. Podmínky pracovního prostředí v jednotlivých simulacích jsou posouzeny dle ukazatele WBGT pro horké provozy.
|
|
|
Vliv teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Vaňkátová, Eliška
Diplomová práce se zabývá vlivem teploty ve stáji na mléčnou užitkovost a pohybovou aktivitu dojnic holštýnského skotu ve vybraném chovu. Hodnocení mléčné užitkovosti bylo reprezentováno průměrným denním nádojem, obsahem mléčných složek, konkrétně obsahem tuku, bílkovin, laktózy, počtem somatických buněk a obsahem močoviny. Literární přehled pojednává o historii, charakteristice a chovném cíli sledovaného plemene. Dále popisuje stájové prostředí, tepelný stres a možnosti jeho eliminace. Je zde také popsána mléčná užitkovost, pohybová aktivita a faktory, které na ně působí. Sběr dat proběhl na mléčné farmě Vadín v kraji Vysočina. Sledováno bylo 30 krav holštýnského skotu, otelených v rozpětí 4 týdnů na přelomu ledna a února, po dobu jednoho roku. Z výsledků není patrné, že by průměrná denní teplota měla negativní vliv na průměrný denní nádoj. Naopak byl potvrzen vliv průměrné denní teploty na jednotlivé složky mléka. Při zvýšení teploty se snižoval obsah tuku, bílkovin a močoviny v mléce, naopak obsah laktózy se zvyšoval. Závislost počtu somatických buněk v mléce na průměrné denní teplotě nebyla potvrzena. Rovněž závislost pohybové aktivity na průměrné denní teplotě byla velmi slabá.
|
|
|
Analýza parametrov mliečnej úžitkovosti u dojníc pred a po inštalácii ventilátorov v stajni
Kancír, Ján
Cílem práce je analýza parametrů mléčné užitkovosti u dojnic před a po instalaci ventilátorů ve stáji. Za tímto účelem bylo provedeno pozorování v konkrétním chovu. Sledování probíhalo v období od roku 2016 do konce roku 2022. Celé sledování bylo rozděleno na dvě období a to na období před a období po instalaci ventilátorů. Mezi parametry mléčné užitkovosti budou zahrnuty především dojivost (kg mléka), pořadí laktace (n) a fáze laktace (dny). Ze zjištěných výsledků lze konstatovat následující. Instalace ventilátorů měla za celé sledování vliv na dojivost, kde před instalací byl průměrný nádoj nižší (P > 0,05) a po instalaci byl nádoj vyšší (P < 0,01). Vliv ventilátorů byl pozorován také na obsahu mléčných složek. Při zohlednění pouze letních měsíců (červen, červenec, srpen) bylo zjištěno, že se prokazatelně zvýšila (P < 0,01) dojivost u krav po instalaci ventilátorů. Co se týče obsahu mléčných složek neměla instalace prokazatelný vliv (P > 0,05). Přesto lze vidět obdobný trend snížení procenta tuku a bílkovin jako při celém sledování.
|
|
|
Chromatin remodeling during temperature sensing in plants
Šlesingerová, Terezie
Evolučně konzervovaný komplex transkripčního koaktivátoru Spt–Ada–Gcn5 Acetyltransferáza (SAGA) v Arabidopsis thaliana je úzce zapojen do mnoha buněčných procesů pomocí posttranslačních modifikací histonů. GENERAL CONTROL NON-REPRESSIBLE PROTEIN 5 (GCN5), podjednotka komplexu, je histon SAGA acetyltransferáza a přímo ovlivňuje genovou expresi. Mutantní rostliny Arabidopsis postrádající GCN5 jsou citlivé na tepelný stres, ale molekulární mechanismy implikující GCN5 v tepelném stresu jsou v současnosti neznámé. Abychom získali přehled o molekulárních drahách, které jsou základem tepelné citlivosti gcn5, vyhodnotili jsme globální změny proteomu vyvolané tepelným stresem na pozadí gcn5. I když většina identifikovaných proteinů reagovala podobně u gcn5 i u ekotypu Col-0 některé z nich, jako CONSTITUTIVE PHOTOMORPHOGENIC 11 (COP11), nebyly ovlivněny teplem v pozadí mutantní rostliny gcn5, ale u ekotypu Col-0 se drasticky snížily. Dále jsme provedli screening mu-tantů ovlivněných domnělými interaktory GCN5 pod tepelným stresem a identifikovali jsme, že nepřítomnost SAGA COMPLEX SUBUNIT 2A (SCS2A) a INHIBITOR OF GROWTH 1 (ING1) vede k citlivosti na teplo. Celkově vzato, naše výsledky připravují cestu k podrobnějšímu pochopení role GCN5 v reakcích na stres.
|
|
|
Vliv tepelného stresu na výkonnost a zdraví dojnic
OBERMAJEROVÁ, Barbora
Tepelný stres je jedním z hlavních problémů, který ovlivňuje výkonnost a zdravotní stav dojeného skotu téměř po celém světě a způsobuje velké ekonomické ztráty. Cílem diplomové práce bylo na základě změn ukazatelů mléčné užitkovosti, reprodukce a zdravotního stavu během období se zvýšenou teplotou vzduchu vyhodnotit vliv případného tepelného stresu na sledované ukazatele v konkrétním chovu dojnic. Sledování probíhalo v období let 2020 a 2021 v chovu dojnic holštýnského plemene s průměrným počtem 520 krav. Údaje o užitkovosti, reprodukci a zdravotním stavu dojnic byly získány z manažerského programu pro řízení stáda Farmsoft Management. Záznamy teplot vzduchu z databáze Českého hydrometeorologického ústavu. Byl posouzen vliv měsíce roku na průměrný denní nádoj, zabřezávání krav a četnost výskytu mastitid. Podrobněji byl pak sledován vztah mezi průměrnou denní a maximální denní teplotou vzduchu a průměrným denním nádojem krav v letních měsících. Z průběhu křivek naměřených hodnot sledovaných ukazatelů během letních měsíců (červen až červenec) nebyl jednoznačně patrný záporný vztah mezi teplotou vzduchu a dojivostí krav. Byla zjištěna statisticky průkazná korelace (P < 0,0001) mezi průměrnou denní teplotou vzduchu a denním nádojem během celého roku na úrovni r = 0,245. Závislost dojivosti na teplotě vzduchu nebyla ale jednoznačně prokázána v rámci jednotlivých čtvrtletí ani v průběhu letních měsíců. K několikadennímu poklesu dojivosti došlo v několika případech až po déletrvajícím výskytu teplot výrazně nad 25 °C. Z výsledků dosažených během sledovaného období nebyl vliv zvýšené teploty na zhoršení produkční a reprodukční výkonnosti dojnic a na zhoršení jejich zdravotního stavu ve sledovaném stádě jednoznačně potvrzen.
|
|
|
Spatial patterns of links between temperature extremes and cardiovascular mortality in the Czech Republic
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent) ; Dobrovolný, Petr (oponent)
Název práce: Prostorové vzory vazeb mezi teplotními extrémy a úmrtností na kardiovaskulární nemoci v ČR Autor: Mgr. Aleš Urban Předchozí studie prokázaly vliv období vysokých i nízkých teplot vzduchu na úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění pro populaci České republiky (ČR) jako celku. Cílem této dizertační práce byl výzkum regionálních rozdílů v těchto vztazích a faktorů, které je ovlivňují. Ve čtyřech článcích publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech byly zkoumány rozdíly ve vlivu vysokých a nízkých teplot na kardiovaskulární úmrtnost v ČR zejména mezi (i) městskými a venkovskými oblastmi, (ii) regiony s rozdílnou úrovní socioekonomické deprivace a (iii) oblastmi s odlišnými fyzicko-geografickými a environmentálními podmínkami. Tyto rozdíly byly zkoumány za využití různých biometeorologických přístupů s cílem určit meteorologické charakteristiky mající vliv na úmrtnost v důsledku stresu z horka a chladu. Vliv teploty vzduchu na úmrtnost byl stanoven na základě relativních odchylek od očekávaných denních počtů úmrtí v horkých a chladných dnech. Očekávaný počet úmrtí pro každý den byl stanoven ošetřením časových řad o nemeteorologické složky, jako jsou dlouhodobý trend, sezónnost, týdenní cykly v chodu úmrtnosti a dále epidemie chřipky a akutních respiračních infekcí. Horké...
|
|
|
Rozmnožování krytosemenných rostlin a teplotní stres
Nedvědová, Kateřina ; Honys, David (vedoucí práce) ; Vítámvás, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující účinky vysokoteplotního stresu na reprodukční vývoj krytosemenných rostlin a toleranční mechanismy reprodukčního vývoje. Rostliny jsou průběžně vystavovány měnícím se podmínkám prostředí a stále se zvyšujícím teplotám. Reprodukční vývoj, zvláště vývoj samčího gametofytu, je na tyto změny obzvláště citlivý. To vede k defektnímu vývoji, sterilnímu pylu a nižšímu počtu semen, což ovlivňuje produktivitu a výnos plodin. Proto je důležité těmto změnám, a především tolerančním mechanismům, porozumět. Klíčová slova: reprodukce, krytosemenné rostliny, teplotní stres, tolerance, samčí gametofyt, samičí gametofyt
|
|
|
Chlazení průmyslové haly
Sliva, Matěj ; Gebauer, Günter (oponent) ; Šikula, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problémem vysoké tepelné zátěže na pracovníky výrobní linky práškové lakovny, jedná se zejména o letní provoz. Majoritním zdrojem tepla je zde radiace z povrchů linky a lakovaných dílců s výrazně vyšší teplotou povrchu. Cílem je najít optimální opatření pro snížení teplené zátěže na pracovníky. Toto je řešeno pomocí CFD simulací v programu Designbuilder. První simulace popisuje stávající stav v kritickém letním období, další varianty pak navržené způsoby chlazení ofukováním lidí či výrobků pro zvýšení konvektivního přenosu tepla, adiabatické chlazení přívodního vzduchu nebo výrobků. Každá simulace pracuje s jinými způsoby chlazení či jejich kombinacemi. Podmínky pracovního prostředí v jednotlivých simulacích jsou posouzeny dle ukazatele WBGT pro horké provozy.
|
|
|
Spatial patterns of links between temperature extremes and cardiovascular mortality in the Czech Republic
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent) ; Dobrovolný, Petr (oponent)
Název práce: Prostorové vzory vazeb mezi teplotními extrémy a úmrtností na kardiovaskulární nemoci v ČR Autor: Mgr. Aleš Urban Předchozí studie prokázaly vliv období vysokých i nízkých teplot vzduchu na úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění pro populaci České republiky (ČR) jako celku. Cílem této dizertační práce byl výzkum regionálních rozdílů v těchto vztazích a faktorů, které je ovlivňují. Ve čtyřech článcích publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech byly zkoumány rozdíly ve vlivu vysokých a nízkých teplot na kardiovaskulární úmrtnost v ČR zejména mezi (i) městskými a venkovskými oblastmi, (ii) regiony s rozdílnou úrovní socioekonomické deprivace a (iii) oblastmi s odlišnými fyzicko-geografickými a environmentálními podmínkami. Tyto rozdíly byly zkoumány za využití různých biometeorologických přístupů s cílem určit meteorologické charakteristiky mající vliv na úmrtnost v důsledku stresu z horka a chladu. Vliv teploty vzduchu na úmrtnost byl stanoven na základě relativních odchylek od očekávaných denních počtů úmrtí v horkých a chladných dnech. Očekávaný počet úmrtí pro každý den byl stanoven ošetřením časových řad o nemeteorologické složky, jako jsou dlouhodobý trend, sezónnost, týdenní cykly v chodu úmrtnosti a dále epidemie chřipky a akutních respiračních infekcí. Horké...
|
host ::
RSS.